Hláska „CH“

Hláska CH
Hláska Ch je tvořena na měkkém patře. Někdy se stává, že dítě neumí vyslovit správně hlásku K, G,
Ch. Všechny tyto tři hlásky jsou tvořeny na stejném místě. Hlásku Ch můžeme vyvodit nápodobou
zvuku a to tak, že dítě zkouší napodobit zvuk, který dělá prasátko. Pozor občas se stává, že dítě při
„chrochtání“ vdechuje vzduch dovnitř. Správně by však mělo vzduch vydechovat ven. Lépe se mu
to podaří, když si dá před ústa ruku a při vyslovení Ch ucítí výdechový proud na své ruce.
K vyvození hlásky Ch můžeme využít hlásku K (pokud ji ovšem dítě umí správně vyslovit), a to tak,
že dítě otevře ústa, nechá jazyk ležet volně, a prodlouženě vysloví hlásku K – ozve se KchCh.
Tuto hlásku nejdříve procvičujeme takto:
ve slabikách:
áCh, éCh, íCh, óCh, úCh (pokud se daří tyto slabiky, zkuste zařadit hlásku Ch na konec slov)
slova:
lenoch, mech, buch, Bůh, výtah, pech, pelech, duch, jih, batoh, valach, Mach, pach,potah, nádech, výdech, sluch, pluh,
lopuch, čich, mnich, smích, líh, čenich, plech, ořech,
Jestliže již dítě zvládne vyslovovat hlásku Ch na konci slov, zkuste
slabiky:
CHA, CHE, CHI, CHO, CHU
slova:
chata, chalupa, chápe, chapadlo, chameleón, chasník,chamtivý, Cheb, chemie, chechtá, chodí, chod, chodec, chodník,
chutná, chyba, chystá, chystat, chytit, chyták, chýše, chytá, chová, chomout, chobot, chodec, chodí, chodit, chochol,
chocholouš, Chodov, Choceň, chuť, chutnat, chutný, chudý, chudoba, chumelí, chumelenice, chůva, choulí, chládek,
chladný, chladí, chladivý, chvátá, chvála, chleba, chlebíček, chválí, chvojí, chlup, chloupek, chmel, chlapec, chochol,
chleba, chladí, chrápe, chrochtá, čichá, kýchá, píchá, píchne, dýchne, kýchne, bouchne, suchá, hluchá,suché, suchý,
míchá, nechá, pýcha, ropucha, kuchyně, nechápe, pochopí, buchty, kuchtík, kuchař, lechtá, lachtan, pochoduje,
chemie, moucha, roucho, pochod, ucho, ořechy, blecha, blechy, ticho, tichý, tichá, ochota, pochod, pěchota, hluchavka,
mucholapka, východ, Náchod, pochopí, uchopí, mechový, nachový, záchod, buchta, nehty, kachna, bochník, lechtá,
vchod, obchod, nadchod, podchod, vchází, přechází, obchází, píchne, duchna, lehký, Michal, Míša, Michalka, zamíchá,
pomíchá, nemíchá
věty:
Pojedeme na chalupu. Chodec chodí po chodníku. Michal ochutnal buchtu. Polechtala mě moucha. Mám na uchu
mouchu. Prase chrochtá. Máma míchá těsto na buchty. Michalka přechází přechod. Na chalupě v zimě chumelí.
Pejsek čichá v houští. Kuchař vaří v kuchyni. Lehnu si na chvíli do mechu. Vojáci pochodují. Učíme se chemii. Ten
chleba je suchý. Na poušti je sucho. Pejsek má dlouhé chlupy. Musíme přecházet přes přechod. Dnes stále kýchám.
Na chatě je v noci ticho. Na chleba namažeme máslo a sýr. Ropucha je chráněné zvíře. Michalovi říkáme Míšo. Ta
hádanka je chyták. Chocholouš má na hlavě chochol. Pan kuchař pracuje v kuchyni. Chůva se stará o děti. Do Chocně
CH
3 www.logopedonline.cz
jezdíme na chalupu. Moucha mě polechtala za uchem. Michale, ty jsi lenoch! Slon má dlouhý chobot. Pejsek čichá
kolem chaloupky. Chůva chová miminko. Chameleón umí měnit barvy. Hluchavka nepálí. Prase chrochtá v chlívku.
V zimě hustě chumelí. Babiččiny buchty nám moc chutnají. Už jsi chytil mouchu? Lachtani si hrají s míčem. Prase
chrochtá v chlívku. Ostříhej si nehty. Chtěl bych ochutnat makovou buchtu. Děda v noci chrápe. Píchlo mě v uchu.
Chlapci hrají fotbal. Na lodi je bílá plachta. Jachta má plachtu. Michal bydlí na Chodově. Chobotnice má dlouhá chapadla. Chtěl bych jít s chlapci na hřiště.
básničky:
Máma mák na buchty míchá,
Buchty, to je její pýcha.
Budou sladké jako med,
Ochutnáme buchty hned.
Mák na buchty mícháme,
I vám buchty necháme.
Buchta buchta maková,
Chutná nám jen taková.
Chundelatý chlupáček,
Chodí kolem houští.
Čichá, čichá, co by sněd,
Ocáskem si kroutí.
Táta mnoho buchet má,
Chutné buchty nám teď dá.
Michal buchty ochutnal,
Pět buchet tam jen nechal.
Chata blízko lesa stojí,
U chaty je kupa chvojí.
A v něm chlapci chodbu mají,
Do chvojí se schovávají.
Kolem buchet lítá moucha,
Michal po ní holí bouchá.
Michale, Michale,
Na to není hůl,
Moucha ti ulétne,
Buchty bude půl.

Chechtavá

Chacha chacha chichu chichu,
copak je ti, Honzo, k smíchu?

Jakpak bych se nechechtal,
když mě táta polechtal.

Polechtal mě na zádech,
smíchem sotva chytám dech.

ABECEDA PÍSMENO CH

  • Rubriky
  • Nejnovější příspěvky
  • Archivy